Občas člověk ani nemůže uvěřit, co se okolo něho děje za věci. Tento příspěvek pojmu trošku pesimisticky, mam pro to důvod. Určitě se vám to určitě někdy stalo. Někdo udělá nějakej průser a odskáče to široký okolí i ti, kteří ten den byli tisíc kilometrů od toho místa. Zákon schválnosti nebo osud? Proč se lidi musej chovat jak malý děti a škodit ostatním? Nejlepší na celý věci je to, že se s tim vlastně nedá vůbec nic udělat. Paradox prostě. Něco podobnho jako když dopadne stometrový asteroid na Zem a člověk třeba zrovna spí. Je mi upřímně hnusně z týhle překomunistický země. Nikomu nevěřte. Život je sladkej, ale člověk musí emigrovat jako naše český hlavy v době pobělohorský. Nikdo nic nechápe, všechno je... Třeba Seznam neumí rozumně zpracovat výsledky vyhledávání. Musim se smát, jak se neustále ztrapňujou lamerskym zpracováním dat.

Moc se toho poslední dobou nezměnilo. Čas stále nemám a tak píšu až teď, kdy mam nějakou tu volnou chvilku. Začal bych asi vysvědčením - nepropadám, prospěl jsem :-). Už za několik týdnů bude maturita a všechno se to semele do jedný veliký frašky a snad z ní vylezu bez odřený hlavy a rukou. Zatim to vypadá slibně, protože okolo je celkem dost horších lidí. Možná to trochu zbrzdí průsery spolužáků, který už většina třídy nenávidí. Nebudu tu psát jaký problémy, nerad bych se do toho namočil. Valentýn na krku a 16. února pojedu s největší pravděpodobností do Pardubic na diskotéku za starym známym Horysem. Mam rád Pardubice i přes "onu" životní zkušenost, které mi úplně vykolejila život. Jinak se pokoušim udělat ekonomický zázrak. Studenti potřebují peníze a tak jsem se vrhnul na několik projektů které bych rád dokončil i s prémiema. Nakoupil jsem si 5000 kreditů do systému vcela.net a zkusim si udělat pěknou kampaň mých webů. Dlouho jsem se rozmýšlel, ale nakonec jsem do toho šel. Nic nemůžu ztratit, jenom získat a když bych měl hodně velký úspěch, tak by se to i citelně odrazilo v mých financích. Internet je zlatý důl...