Bezesporu nejlepší akce tohoto roku. Ségra měla maturiťák v Lucerně. Zažil jsem už hodně maturitních plesů, ale tenhle byl naprosto úžasnej. Potkal jsem tam shodou okolností i mého bývalého spolužáka z gymplu, co teď chodí na MATFYZ. Aby toho nebylo málo, tak táta tam potkal svýho kamaráda Pitkina, se kterým jsem se potom seznámil i já :-). Ples se chýlil ke konci a společně s Jirkou jsme se vydali do jednoho MC Baru na Václaváku. Přišli jsme tam, sundal jsem ze sebe sako a po dvojitý vodce s Red-Bullem jsme se začali starat o muziku v klubu. Zahrál jsem si sice jenom dvě písničky, ale i tak to byla moje velká premiéra. Jirka si tam taky užíval, ale byli jsme oba docela dost nervózní (snad mi promine) ;-). V klubu byla suprová atmosféra ale přesvědčil jsem se, že maturanti neumí chlastat. Půlka se jich tam svlíkla... A taky došlo na líbání v dámském provedení :-D. Končili jsme tam po pátý ráno a v šest jsme se dobelhali domů. Jo a spánek je taky potřeba...

Poslední dobou mam  teda kromě virózy ohromný štěstí. Ve škole ohromná pohoda a nestačim se divit, jaký je kolem mě počet nepotápějících se sudů a opět se cítím jako jednooký mezi slepými. Za poslední týden jsem si stačil nabrat celkem slušn známky ze všech předmětů, navíc dneska jsem měl opět štěstí, kdyz jsem ve škole po zvonění potkal třídního. Nebyl jsem tam sám, ale pospíchal jsem do třídy, abych tam byl dříve jak profesor. Taky že byl. O přestávce pak koukám do třídnice a to štěstí jste neviděli. Náhoda náhod - byl tam obrys mého jména, ale jaksi propiska už dopsala :-D. Takže v třídnici ani čárka :-). Jinak jsem dostal práci. Jedná se o databázový systém (nebudu upřesňovat čeho), kter musím naprogramovat všetně administračního rozhraní. Je to pěkná práce zvlášť ohodnocená na studentské poměry nádherně.

Poslední dva až tři měsíce se dějou s pražskou hromadnou dopravou podivn věci. Není tomu zase tak moc dlouho, co na Kobylisích v autobusu opařila voda asi 3 cestující. Asi týden na to shořel autobus na Kamýku (poblíž Krče). Zase nakrátko poté shořel autobus v Horňátecké ulici v Kobylisích. Myslel jsem si, že už bude od těhle zpráv konec, ale nebyl. Minulý týden narazil nikým neřízený autobus do sloupu, shodou okolností v Krči. Aby těch záhad nebylo málo, tak včera opět v Horňátecké ulici naboural autobus do novinového stánku. Podle portálu novinky.cz bylo zraněno 5 lidí, část lehce, část těžce. Ono když se na vás rozjede autobus, skoro vás zabije a ještě ke všemu vám kompletně zničí vaše živobytí, to je potom opravdu smůla. Co mají tyto nehody společnýho? Já bydlim v Kobylisích a přítelkyně poblíž Krče. Je to náhoda nebo se už člověk má opravdu bát nasednou do něčeho, co má víc jak 4 kola? (zdroj).

Dnes mi přišel na mail zajimavý odkaz týkající se amerického radaru na našem území. Asi 22 minutové video obsahuje lživé informace a intriky politických stran, jenž jsou propleteny s americkými zbrojařskmi firmami. Spousta věcí dává smysl, zvlášť když jsou k tomu pádné důkazy. Teď jsem už rozhodnutý. Radar ani americké vojáky tu nechci. Pošli tohle video dál, ať se česká veřejnost dozví o faktech týkající se plánovaného radaru v Brdech. Díky! http://video.google.com/videoplay?docid=8988743492919612368&hl=en

Vánoce byly opravdu štědré a hned po nich jsme 27. prosince odjeli na hory do Jindřichova v Jizerských horách. Úkol byl jasný: půjčit prkno, boty a naučit se jezdit na snowboardu. Musím uznat, že to zpočátku žádná legrace nebyla a tolik salt jsem nikdy nedal ani při hodiách tělocviku. Po třech dnech se mi konečně poštěstilo a už jsem dělal krásný obloučky bez pádů. Fronty na vlecích byly občas obrovský (kvůli dětem, kter taky jezdili na nejmenším kopečku) :-). Silvetr jsem trošku přehnal. Míchal jsem víno s vodkou a pivo s fernetem a moc do zpěvu mi na nový rok nebylo. Je tu nový rok a za mnou jeden z nejkrásnějších Silvestrů v životě.